KAM NA VÝLET / Hrady, zámky a zříceniny

Skalní hrad Sloup představuje barokní reliéfy v pískovcích severních Čech
 
Autor / zdroj foto: Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup / Sloup v Čechách

Velmi pozoruhodný objekt se nachází v jižní části severočeské obce Sloup v Čechách, ležící nedaleko Nového Boru. Osamocený pískovcový suk strmě vystupuje přes 30 metrů nad okolní terén údolní nivy. Těžko dostupná skála poskytovala lidem bezpečný úkryt zřejmě odnepaměti. Počátky osídlování Sloupu sahají za hranici čtyřech tisíc let.

Již několik let jsou ve skalním ambitu instalovány dvě malé výstavy. První na fotografiích dokumentuje výtvarné projevy venkovských obyvatel ve skalách zdejších pískovcových oblastí. Motivací uměleckého počinu bylo především duchovní klima, samozřejmá víra v Boha, která výtvarně nadané lidi inspirovala a podněcovala k vyjádření a zobrazování důvěrně známých náboženských témat. Prostředím pro takový projev byly v našem případě všudypřítomné pískovcové skály. Zde pak většinou došlo k vytvoření reliéfu v líci skalní stěny, nebo méně často byla skála upravena do hloubi a reliéfy se staly součástí skalní sluje (Boží hrob nad Velenicemi).

Druhá výstava na fotografiích a pláncích přibližuje ne tak dávné využití pískovcových oblastí k umístění hospodářství ba i obytného prostoru přímo do nitra skal. Hlavním důvodem k takovému životu byla zřejmě ekonomická a technologická dostupnost podobných staveb. Sžití místních obyvatel s pískovci bylo odedávné. Ke zpracování kamene docházelo jak za účelem vytváření užitkových prostor, například sklepů, tak za účelem těžby, kdy byl kámen následně opracován a dopraven na blízké i vzdálené stavby, nebo se stal základem sklářského kmene a byl přetaven.


Z historie skalního hradu Sloup
Podle sporých stop, které zde středověk zanechal, nelze přesně určit zda šlo o hrad coby panské sídlo, či (alespoň zpočátku) o pouhé útočiště pro okolní obyvatele v čase ohrožení. V našem případě zřejmě nelze mluvit o „založení hradu“. Pravděpodobnější je postupný a zpočátku živelný vznik jednotlivých objektů ve skále. Teprve později mohl některý z Ronovců přistoupit k systematičtějšímu vytváření opevnění.

Na vrcholu při obvodu skály najdeme několik nevelkých prostor hrubě zahloubených do skály, nepříliš pravidelného tvaru. Bývaly zakryty dřevěnými přístřešky, případně nástavbami. Za zmínku stojí obdélníková místnost, výjimečně situovaná do hlouby skály, nikoliv na povrchu, která byla při barokní přestavbě úhlopříčně protnuta novou chodbou s dozděnými stěnami. V „řezu“ stěny je patrný zbytek středového pilíře, podpírajícího plochý strop. Zajímavá je také džbánovitá, 7m hluboká zásobnice na obilí se stropním otvorem ústícím na temeni skály. Dnes je přístupná z boku.

Ve stěnách široké západní a především severní rozsedliny najdete množství kapes prozrazujících někdejší osazení masivních dřevěných konstrukcí. Severní rozsedlina se studnou a několika skalními místnostmi byla součástí středověkého a dříve i barokního vstupu, dnes uzavřeného. I zde došlo k barokním úpravám a romantikům se nebude líbit, že dnešní vzhled „rytířských schodů“ nepochází z rytířských dob, byť schodiště je v místech, kudy se ve středověku nahoru tlačili do úkrytu před nepřítelem udýchaní vesničané se svými ranci.


Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hradu.

Autor / zdroj: -red-

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.